KARKULKA
Josef Berka
VI.
U trpasličí chaloupky
Vypravěč:
Chaloupka patřila maličkým hochům,
Chaloupka patřila maličkým hochům,
Kteří
se Karkulky lekli jen trochu.
Do
svého příbytku ji radostně vzali
Z divného
důvodu ji Sněhurkou zvali.
Karkulku
bavili a nemohli přestat
Nabídli,
zda u nich by nechtěla přespat
V maličké
postýlce spala jak zabitá
To
z toho důvodu, že byla nalitá
Mezitím
opodál v smrkovém lese
Vrah
se svou mačetou zimou se třese
Vrah:
Kde jen ta holka je, kdepak se fláká?
Ruce
mi mrznou a rychle se smráká.´
Ještě půl hodiny vyčkati zkusím
A když tu neprojde, hlásit to musím
Ještě půl hodiny vyčkati zkusím
A když tu neprojde, hlásit to musím
Vypravěč:
Po třiceti minutách marného čekání,
Neváhá, k maceše na mobil vyzvání.
Ta to však nebere, snad kvůli spánku,
Vrah musel použít hlasovou schránku.
Pak sebral náčiní a v šeru se ztratil,
Do svého brlohu ohřát se vrátil
(Ráno)
Ráno
se po lese rozléhá chrápání
Karkulka Červená dluh spánku dohání
V chaloupce pracantů všechno se třese
Karkulka hajá oni makají v lese.
Když pozděj se vzbudila, chtěla jim prospět,
Karkulka Červená dluh spánku dohání
V chaloupce pracantů všechno se třese
Karkulka hajá oni makají v lese.
Když pozděj se vzbudila, chtěla jim prospět,
Karkulka:
Než z práce se vrátí, tak uvařím oběd.
Než z práce se vrátí, tak uvařím oběd.
Vypravěč:
Někdo hned po ránu se k chaloupce blíží
Zabalen do deky, košík s jabky ho tíží.
Z tohohle kouká nepěkná neplecha
Strašidlo neznámé je totiž macecha.
Někdo hned po ránu se k chaloupce blíží
Zabalen do deky, košík s jabky ho tíží.
Z tohohle kouká nepěkná neplecha
Strašidlo neznámé je totiž macecha.
Macecha:
Bába to přežila, není to drama,
až skončím s Karkulí, krouhnu jí sama.
Ta holka štěstí má jak žádná druhá
Po téhle návštěvě, bude však tuhá
Ještě
že v CIA mám přátele dobrý
Karkulku
našli mi za papírky modrý.
Prý
paměť ztratila, chudinka moje
A
vrahu se vyhnula, měla být moje.
Tak
teďka napravím tyhlety náhody
ji otrávím jablíčkem z letošní úrody.
Ovšem
to bude věc skutečně hrozná
Jestli
se zmátoří a macechu pozná
Pomozte někdo mě ubohé tulačce,
Pomozte někdo mě ubohé tulačce,
Vypravěč:
Žebrala, prosila macecha přesladce
Karkulka svou ztrátou paměti zmatena
Vyšla před chaloupku rudá a zpocená
Karkulka:
Za chvíli chlapi mí vrátí se ze směny
Já chci jim připravit kuřátka smažený.
Macecha:
Já vyšla si na trh do blízkého města,
Však do hloubi lesa mě zavedla cesta.
Tisíce pěšinek sotva kdo zná je,
Můžeš mi nabídnout hrneček čaje?
Karkulka:
Počkejte, osobo, maličkou chvíli,
Doufám, že čaj máme, nechci se zmýlit.
Vypravěč:
Karkulka hledala čajové lístky,
Prohlídla chlapíkům i jejich misky.
Karkulka:
Kde je čaj? To bude nemilý trapas
Vypravěč:
V rozpacích strčila si ruce za pas
Najednou
nahmátla v plátýnku bylinky
Co
dostala na cestu od nevlastní mátinky.
Karkulka:
Kde jsem jen sebrala byliny sušené
Voňavé,
pro chutný čaj jako stvořené
Jen chvilku strpení, už voda se vaří,
Sušené bylinky za okamžik spařím.
Jen chvilku strpení, už voda se vaří,
Sušené bylinky za okamžik spařím.
Vypravěč:
Karkulka zalila bělounký hrníček
Pokrytý střídavě řadami srdíček
Maceše zanesla z rostlinek vývar,
Na stromě Ohnivák zlatavě zpíval.
Macecha:
Za tvou laskavost ti tisíckrát díky,
Odměnou dala bych zlatavé fíky,
Však zásilka z Havaje nabrala zpoždění
Mám tady v košíku jen jabka červený.
Tajemství krásného jablíčka spočívá,
Že za ním nestojí umělá hnojiva
Neboj se panenko a s chutí kousni si,
V jabku jsem schovala gram jedu na krysy
Karkulka:
Co jsi to říkala, tulačko stará ?
Macecha:
Že tahle chaloupka zdá se mi malá
Karkulka:
Vážená paní, s tím souhlasím ráda
Nemáte tušení, jak bolí mě záda.
Macecha:
Kousni si jablíčka, to překvapí tě,
Bude
ti mnohem líp, uvidíš, dítě.
Karkulka:
Vy jste tak hodná, že nemám teď slova
Doufám,
že někdy se potkáme znova
Vypravěč:
Jen dívka zoubky do jablka zatla,
Zvrátila
oči a do prachu padla
Macecha
zařvala hurónským smíchem
Řehot
se roznesl okolním tichem
Pak
s chutí se napila horkého čajíku
Ve
tváři zmodrala a zhebla ve mžiku.
Ticho
tu znělo a za krátkou chvíli
Vrací
se chlapíci maličtí z pily
Sotva
dvě mrtvoly před chatičkou zřeli
Údivné
výkřiky okolím zněly.
1.trpaslík:
Co se to děje? O co tady běží?
Pročpak dvě osoby na dvorku leží?
2.trpaslík:
Ne! To je Sněhurka! Je ve tváři bledá
Není
jí špatně? Proč vzbudit se nedá?
3.trpaslík:
Ona už nedýchá, jen se tu válí
4.trpaslík:
Nám maminka říkala: „Nesmíte srkat,
strkat
se navzájem, při jídle hltat.
5.trpaslík:
To jí její maminka říkala stěží,
proto tu bez dechu jak pytel leží.
6.trpaslík:
Lidičky, připravte pohřební káru
7.trpaslík:
Já běžím poprosit hrobaře Máru.
8.trpaslík:
Teď nikam neběhej, počkej tu chvíli
pro
Máru pošleme rumový víly
3.trpaslík:
Ty něco vyřídí? To těžko se zdaří,
najdou–li cestou rum, pěkně se spaří.
K Márovi nedojdou a až budou se vracet
Hulákat budou a do mechu zvracet.
2.trpaslík:
Nechci se vměšovat do vaší debaty,
každý
z nás může snad chopit se lopaty
4.trpaslík:
Copak jsme kopáči? Snad amok tě popad?
Teď
přišel jsem z pily a jámy mám kopat?
8.trpaslík:
Asi je zkažená, je zelená celá.
7.trpaslík:
To ona sejmula tu naší žabku
Smrt
nejspíš jí podala v červeným jabku.
6.trpaslík:
Neplač, ty hlupáčku, utři si slzy,
Sněhurka
další k nám zabloudí brzy
5.trpaslík:
No tak už přestaň, dost bylo slziček.
2.trpaslík:
Ta bába mi rozbila můj milý hrníček.
8.trpaslík:
Trochu mi vadí, že je studená celá,
vždyť účet za nocleh zaplatit měla
Copak jsme charita? Červený kříž?
Když se tu vyspinkáš, tak zaplatíš?
7.trpaslík:
I když vím, že se to nesluší jaksi,
myslím,
že musíme probrat jim kapsy
6.trpaslík:
Tahle má mobil a tři zlatý zuby,
přineste
kleště, já vyrvu je z huby.
3.trpaslík:
Sněhurka v kapse má tři stovky k tomu
5.trpaslík:
Koupíme chlast, žal zapít jdem domů.
4.trpaslík:
Nechte už ty dvě být, nebuďme hyeny,
Víte,
co? Ještě jim sundejte prsteny.
2.trpaslík:
Nechte těch žvástů, pojďte s ní hnout
slunce
na mrtvolu začíná žhnout
1.trpaslík:
Pojďte mi pomoc, já nemám už sílu
nechci
si zbytečně udělat kýlu.
4.trpaslík:
Tak stouhle nepohnem, jak těžká je netuší
počkáme týdnů pár, až slunce ji vysuší
Vypravěč:
V jásotu hlasitě zaznělo náhle
Vrčení motorky motoru táhlé
K chaloupce
Karkulčin kamarád vpadl
Když
spatřil mrtvolku na kolena padl
Mladík:
Tak přece tě dostala chudinko moje,
Já na modré rty přiložím rudé rty svoje
6.trpaslík:
Lidičky koukejte, ona snad ožila,
do
šedých tvářiček barva se vrátila
Mladík:
To není kouzlo, to nikdy bych neřek,
já k snídani namazal na topinku česnek
A
zřejmě ty česneku voňavé výpary
Mé
milé Karkulce chuť k životu dodaly
Karkulka:
Jau, jak jsem upadla, já hlavu si zranila,
Má paměť naštěstí už se mi vrátila
Macecha tak dlouho s osudem hrála
Až vlastního čaje se obětí stala
Mladík:
Karkulko, vstaň a opraš si záda
Karkulka:
Já tě mám, Petříčku, hrozně moc ráda
Mladík:
Konečně zrušilas svou věčnou klatbu
Já
moje lásko ti nabízím svatbu.
Karkulka:
No to je báječný, já si tě beru
Toužím
ti porodit maličkou dceru
Mladík:
Co stvrdit sňatek náš hubičkou?
Karkulka:
Jen co si vyřídím jednu věc maličkou
Pojď sem a vrať mi moje tři stovky
Nebo ti člověčě natrhnu krovky.
3.trpaslík:
Já se ti omlouvám, mrtvá si byla
pod
zemí prachy bys už neužila.
Na
mojí svatbě si připijem spolu.
Vypravěč:
Oba dva šťastně si životem kráčí
Karkulka povila Karkulku mladší
A tímto rozhoupám obrovský zvonec
Vyhlásím příběhu tohoto konec…
KONEC
Žádné komentáře:
Okomentovat