Šálek mého čaje (a kdyby jen jeden)

Musím se přiznat k takové malé závislosti. Lépe řečeno k jedné z mnoha. Jsem závislý na nakupování čaje a samozřejmě na jeho popíjení. Bohužel mi jde pomaleji pití, než nakupování. Proto se v mém pracovním šuplíku mačká deset krabiček různých čajů, což by mohlo vyvolat pocit, že mám v šuplíku deset různých druhů čaje. Inu, nemám. Kdepak! Druhů mám k výběru mnohem více, protože praktikuji metodu doplňování a obohacování...

Jak to probíhá? To se vám takhle vydám Tylovou ulicí a když míjím krámek s bylinkami a čajem, napadne mě: "Mám ještě v práci dost čaje?". Samozřejmě, že ho mám dostatek, ale najednou začnu mít pocit, že je potřeba doplnit konkrétní druh, protože toho už mám málo. Oklamaný sám sebou vejdu do krámku. Vezmu si takový ten malý košíček, jako aby se neřeklo. To je chyba, protože do košíčku se toho vždy vejde víc než do rukou. Začnu (zdánlivě) bezradně očima poletovat po regálu s různými čaji. Ještě než se očima dostanu ke svému oblíbenému, kterého už mám (autosugescí) málo, ke svému překvapení objevím nové druhy čaje. Jiný výrobce, jiná příchuť, atp. Trochu mě to rozhodí, vím přece, že si jdu pro jeden konkrétní druh, který mám zrovna v oblibě a zakážu si byť jen pomyslet na to, že bych si koupil místo svého oblíbeného nějaký jiný. Ovšem vždy najdu řešení, koupím si svůj oblíbený a k tomu jen tak "na zkoušku" přihodím do košíčku i ten nový. No, už bych i odešel, sice jsem objevil ještě další nové druhy, které neznám, ale nechci to moc přehánět. Jenže: když už jsem si vzal ten košíček, tam se vejde ještě jedna krabička s čajem, mysleme logisticky! No, a protože mě v tu chvíli popadne amok, skončím u pokladny se čtyřmi krabičkami čaje. "Naštěstí" se dá platit kartou!!! Takže odcházím s novými úlovky směrem ke kanceláři.

Tam ovšem dojde k mírnému vystřízlivění. Kam já ten čaj dám? Do šuplíku už se prostě další krabičky nevejdou, protože ani zdaleka nezeje prázdnotou. Začne tedy fáze vybalování krabiček a reorganizace sáčků s čajem. Přerovnávání, optimalizace, třídění a objevování již zapomenutých exemplářů kdysi oblíbených druhů. Samozřejmě u toho dám vařit konvici s vodou (naštěstí je dvoulitrová) a připravím své čtyři hrnečky na čaj. Nejčastěji rychle vybalím nové druhy a každý přijde do jednoho hrnečku. Než se voda prožene varem, většinou ztěžka dovírám čajem napěchovanou zásuvku a očichávám a ochutnávám své nové úlovky. Během dne takto zvládnu vypít klidně dvanáct hrnečků čaje různých chutí. Vždyť jsem to říkal na začátku, že jsem závislák :-D

No a kdybyste náhodou chtěli tip na nějaký dobrý čaj, tak třeba momentálně ujíždím na černém čaji aromatizovaném mandlemi s názvem  "Mandlové pohlazení" (MYSTIFY). Výborně voní a chutná ovocný rybízový čaj ze série Tea2O (BIOGENA), kombinace bílého čaje a granátového jablka (BIOGENA), atp. Pokud byste třeba měli tip na nějaký další lahodný čaj, nechte mi tu vzkaz, rád vyzkouším.

Vůně vůní

Žijeme v době, kdy před všechny běžné radosti života přibývají písmenka e- a  i-, takže email už dnes není smalt, ale elektronické psaníčko, telefon už firma Apple změnila v IPhone a čím dál častěji se místo s nákupním košem proháníme obchodem kurzorem myši. Doba gramofonových desek je pryč dávno, a myslím, že řada mladých v životě nepotkala kazetu a CD se nedotkli, ačkoli mají přehrávače nacpané hudbou až po okraj.

Nyní se písmenko e- zabydlelo i před slůvkem kniha. Nejsem v žádném případě odpůrcem transformace hebkých nebo drsných stránek do změti jedniček a nul, ale jako knihomol musím podotknout, že pocit knihy pevně držené v rukách mi čtečka elektronických knih nenahradí. Ševelení stránek a ta originální vůně, která se skrývá mezi stránkami nové knihy, a důvěrně známá vůně knihy, která už dlouho leží v polici knihovny vždy vyhraje nad tím, že s sebou mohu mít celou svojí knihovnu a přitom se nezapotit...

Tak trochu jiná bábovka

Předem bych mě upozornit, že nejde o bábovku třenou, mramorovou, tvarohovou, ani babiččinu a ke kávě se zrovna dvakrát nehodí. Je to, milé kuchařinky a kuchaříci, bábovka špagetová
Je to taková inspirace, suroviny nejsou dané pevně, záleží tak na tom, co máte rádi a co máte v lednici. Základní surovinou jsou špagety, bez nich to nejde. Teda samozřejmě, že nějaká náhrada by se našla, ale to už by pak nebyla bábovka špagetová ale babicová
Inu, základem jsou al dente uvařené špagety. Pro méně zdatné kuchyňky znamená tento výraz “na skousnutí”. Znamená to, že špageta klade při skousnutí jemný odpor. Není rozblemcaná, ale ani mezi zuby nekřupne! Kdo nemá zuby, má smůlu, nechť tento recept zapomene a uvaří si krupicovou kaši
Mezitím si připravíme ten nejsuprovější základ. Doporučuji cibuli nakrájenou najemno zpěnit na olivovém oleji, přidat nakrájené papriky (žlutá, červená, zelená), samozřejmě nesmí chybět masíčko, může být najemno nakrájená šunka, je možná samozřejmě ekonomická verze s točeným salámem, pokud máte rádi mleté maso, i to je varianta. Speciální šmak dodá anglická slanina. Důležité je také koření, tady nechte zahrát fantazii, nic nezkazí  mletý čtyřbarevný pepř a nebraňte se česneku. Ještě můžete přidat pokrájená rajčata, kdo má rád olivy, jemně nakrájené dodají pokrmu specifickou chuť, v případě příhodného ročního období a vlastnictví truhlíku s bylinkami přidejte i něco zeleného (nemyslím Rákosníčka! ).
Když je směs prohřátá, zamíchejte ji opatrně do špaget. Pro zlepšení soudržnosti ještě můžete nastrouhat eidam, pro chuť třeba parmezán.
Bábovkovou formu vymažte a vysypte strouhankou. Poté do ní opatrně vsypte směs. Do půllitru rozklepněte několik vajec, přilijte trochu mléka,  osolte, opepřete, případně přidejte ještě trochu koření. Špagetovou směs ve formě zalijte připravenou vaječnou zálivkou a strčte do vyhřáté trouby (cca 180°C) na 40 minut. Poté ještě posypeme trochou strouhaného sýra a necháme dopéct. Poté nechte vychladnout a vyklopte z formy.
Dobré chutnání…