KARKULKA
Josef Berka
II.
V domě, kde žije Karkulka
Macecha:
Karkulko, Karkulko,
Karkulko, Karkulko,
Vypravěč:
Ozve se volání
Karkulka:
To zase nějakou makačkou zavání
Vypravěč:
Karkulka v pokoji na gauči leží
Růžovka právě teď na NOVĚ běží.
Musíme
promluvit o něčem zlém.
Karkulka:
Nechci to vypínat, tak počkej chvíli,
Neb
ztratím návaznost s dalšími díly.
Macecha:
Pokud hned nepřijdeš, pak tedy od pátku
rozluč, drahoušku s Doktory z Počátků.
rozluč, drahoušku s Doktory z Počátků.
Karkulka:
Už letím, nezlob se matinko zlatá,
Mělas
mi naznačit, že to tak chvátá.
Macecha:
Rychle si oblékni červenou sukénku,
Babička
ze lesem dostala žloutenku,
Běž
se jí pozeptat jak se jí daří
Dones
jí tenhle čaj, ať si ho vaří.
(Karkulka bylinky strká si za pásek)
Karkulka:
Maminko drahá, je vhodná ta suknice?
Maminko drahá, je vhodná ta suknice?
Červená
naláká chlípného myslivce.
Macecha:
Nedávej bláznivým myšlenkám průchod,
Pospíchej,
než babka utratí důchod.
Popadni
košíček, hoď do něj flašku,
Rajskou
od neděle, půl kila hrášku.
Karkulka:
No dobrá tak letím, snad do tmy jsem zpátky,
Macecha:
Věz, že máš na babce od babči vyloudit zlatky.
Mně
z včerejška na dnešek zlý sen se zdál,
Že
po cestě někdo tě otravoval,
Tak dávej si pozor a nescházej z cesty
Tak dávej si pozor a nescházej z cesty
Ať
k babičce dojdeš, já přeju ti štěstí.
Karkulka:
Když je tak chytrá, tak mohla jít sama
Ale
to vona nemůže, je nóbl dáma.
Vypravěč:
Karkulka natáhla běžecké tretry.
Tiše se zasmála, vyndala Petry,
Z láhve
si lokla pro zahřátí lehce,
A potom vyběhla po lesní stezce,
A potom vyběhla po lesní stezce,
III.
Na lesní cestě
Vlk:
Ha, to je Karkule, počkej ty děvčátko,
Kampak ses vydala, dozvím se zakrátko,
Máma tvá před lety mou mámu zranila,
Ha, to je Karkule, počkej ty děvčátko,
Kampak ses vydala, dozvím se zakrátko,
Máma tvá před lety mou mámu zranila,
Teď
je čas, abys to životem splatila.
(nasadí medový úsměv)
Děvenko,
děvenko, kampak jen míříš?
Na
suché cestičce prach značně víříš.
Neb
supi budou tě po kouskách sbírat.
Vlk:
Tož, promiň mi spanilá, úžasná děvo,
Na
hovory s kráskami jsem prostě dřevo.
Karkulka:
Omluvu přijímám a dotaz mám maličký
Je
tohle cestička k domu mé babičky?
Vlk:
Tudy tam nedojdeš, v cestě máš překážku,
Zkratku ti poradím, dost slušnou náhražku.
Karkulka:
Myslíš si, chlupáči, že v hlavě mám slámu,
Koukám, že pazoury asi ti zlámu,
Myslíš, že dutá jsem jak bez vody studna?
Co je dneska za den, no? 1.dubna.
Na to tak naletím, na ty tvý vtípky
To zkoušej na jiný naivní slípky.
Vlk:
Ach ty jsi mazaná, jen člověk zírá
Podívej
na babku, co pod stromem sbírá.
Karkulka:
Co je mi do babky, ty zase mě pleteš,
pospíchám k babičce, nesu jí veteš.
Vlk:
Ta bude zajisté moc a moc ráda,
Karkulka:
Zas bude chtít abych drhla jí záda,
Našla
jí sluchadlo, bílila stěny,
z reklamních letáků četla jí ceny.
Matka jí posílá nějaký lupení,
Tuším, že po tomhle určitě zcepení.
Nesmím už otálet, blíží se déšť,
Přestaň mě zdržovat, do prčic běž.
z reklamních letáků četla jí ceny.
Matka jí posílá nějaký lupení,
Tuším, že po tomhle určitě zcepení.
Nesmím už otálet, blíží se déšť,
Přestaň mě zdržovat, do prčic běž.
Vlk:
Pravda, já ještě dřív než se tu sešeří,
rád bych si pořídil masitou večeři.
Ještě než zmizím, dám radu ti jedinou,
Babičku určitě potěšíš květinou.
Karkulka:
Po lese brouzdám už celé dvě hodiny
Kořenářko, poraď, kde najdu tu květiny
Karkulka:
Ach, dneska za všechno se platí,
Kořenářka:
Ten lok se ti stotisíckrát vrátí
Karkulka:
No dobrá, poraď tedy kudy jít mám,
Abych se dostala ke květinám.
Kořenářka:
Přistup jen o kousek ke mně blíž
Děvenko milená, viď že mi zapálíš?
Karkulka:
Osobo, vy mě snad budete vydírat
Nechcete o mě se snad taky opírat?
Kořenářka:
Tak už se nečil, já jen jsem to zkusila,
Ta
dívka před tebou, facku mi vrazila
Karkulka:
Jestli se zas zeptáš, zda nějak ti pomohu,
Naštvu
se a tretrou dupnu ti na nohu.
Kořenářka:
Zklidni své vášně, kroť zlobu zvou
Květiny
najdeš za odbočkou tou.
Karkulka:
Díky ti dobračko, až budu se vracet,
Ráda
ti nabídnu cigaret dvacet.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ...
Žádné komentáře:
Okomentovat