Takhle si doma na gauči válíme šunky :-D #vanoce #sunka #darek #pohoda

via Instagram http://ift.tt/1wnJ0ju

Děkujeme mamince, Janině a Rikánkovým páníčkům za možnost degustace luxusních kousků B-) #vanoce #cukrovi #degustace #mnamka

via Instagram http://ift.tt/1wFkfEA

Fotovzpomínka na včerejší skvělý koncert Hanky Z. #Zagorova #koncert #pisnicka #Lucerna

via Instagram http://ift.tt/1wz9iVj

Krom vánoční atmosféry je fajn nasávat i medovinku ☺ #vanoce #plzen #atmosfera

via Instagram http://ift.tt/133ll1D

Vánoční stromek v Obecním domě ☺

via Instagram http://ift.tt/15ToL8e

Milý Ježíšku... ☺

via Instagram http://instagram.com/p/wCWOmwo0Vu/

Rozsvěcení stromu vánočního

Rozsvícení vánočního stromu jsem si vždy představoval jako poklidnou oslavu a oficiální zahájení předvánoční doby. Už jsem se zúčastnil pražského rozvěcování a pamatuju si z toho jen to, jak jsme se tlačili asi hodinu uličkou na náměstí a pak jsme byli proudem unášeni uličkou od náměstí. Po kouzelné atmosféře ani vidu ani slechu.

Na plzeňské rozsvícení jsem jel s představou poklidnější akce. Plnou třináctku jsem přikládal nedělnímu hokeji, který shodou okolností probíhal. Na náměstí jsme dorazili o více než hodinu dříve a lidí již bylo celkem dost. Vystáli jsme si krátkou frontu na svařák a setkali se s přáteli. Lidí zhusta přibývalo. Druhé svařákové kolo už bylo trošku náročnější. Vůbec se někam prodrat, vystát mnohem delší frontu, dávat si pozor na nohy a nepropadat panice, vyžadovalo čím dál větší trpělivost a klid v duši.

Na pódiu se mezitím odehrávala jakási vánoční hra, což víme jen z doslechu, na jeviště jsme neměli šanci ani dohlédnout, natož se k němu prodrat. Poslední křížová výprava za svařákem už byla téměř bojem o holý život a zdravý rozum. Lidé se tlačili jak o život, v davu popojížděly pološílené maminky s kočárkem, občas se kočárek objevil i nad hlavami ostatních Plzeňanů. Potkali jsme dokonce slušně zkrvaveného pána, který zřejmě ventiloval s někým v davu svoji nespokojenost s hustotou osídlení náměstí v ten konkrétní čas.

Beznadějně jsme uvízli v davu a z rozsvěcovaného stromu jsme přes maringotku s cukrovinkami viděli jen špičku. V tu chvíli se tlak směřující do středu náměstí změnil na tlak směřující směrem ven. Takže jsme si počkali pár minut, došli se v klidu podívat ke stromku, na oslíka a zaposlouchali se do hudebního programu, který následoval, prokládaného hlášením o ztracených dětech, které čekají u pódia.

Já nevím, asi jsou pro mě tyto masové akce příliš masové. Bohužel si až do Vánoc nebudu moci jít koupit ani rohlík, abych nebyl obklopen davem lidí, kteří touží v klidu a míru oslavit Vánoce a klidně se s bližním svým do krve servou o poslední zlevněnou bonboniéru v regálu.