Karkulka (4/4)

KARKULKA

Josef Berka

VI.

U trpasličí chaloupky

Vypravěč:         
Chaloupka patřila maličkým hochům,

Kteří se Karkulky lekli jen trochu.

Do svého příbytku ji radostně vzali

Z divného důvodu ji Sněhurkou zvali.

Karkulku bavili a nemohli přestat

Nabídli, zda u nich by nechtěla přespat

V maličké postýlce spala jak zabitá

To z toho důvodu, že byla nalitá

Mezitím opodál v smrkovém lese

Vrah se svou mačetou zimou se třese

Vrah:
Kde jen ta holka je, kdepak se fláká?

Ruce mi mrznou a rychle se smráká.´
Ještě půl hodiny vyčkati zkusím
A když tu neprojde, hlásit to musím

Vypravěč:
Po třiceti minutách marného čekání,
Neváhá, k maceše na mobil vyzvání.
Ta to však nebere, snad kvůli spánku,
Vrah musel použít hlasovou schránku.
Pak sebral náčiní a v šeru se ztratil,
Do svého brlohu ohřát se vrátil

(Ráno)  

Ráno se po lese rozléhá chrápání
Karkulka Červená dluh spánku dohání
V chaloupce pracantů všechno se třese
Karkulka hajá oni makají v lese.
Když pozděj se vzbudila, chtěla jim prospět,

Karkulka:          
Než z práce se vrátí, tak uvařím oběd.

Vypravěč:
Někdo hned po ránu se k chaloupce blíží
Zabalen do deky, košík s jabky ho tíží.
Z tohohle kouká nepěkná neplecha
Strašidlo neznámé je totiž macecha.

Macecha:          
Bába to přežila, není to drama,
až skončím s Karkulí, krouhnu jí sama.
Ta holka štěstí má jak žádná druhá
Po téhle návštěvě, bude však tuhá

Ještě že v CIA mám přátele dobrý

Karkulku našli mi za papírky modrý.

Prý paměť ztratila, chudinka moje                               

A vrahu se vyhnula, měla být moje.

Tak teďka napravím tyhlety náhody

ji otrávím jablíčkem z letošní úrody.

Ovšem to bude věc skutečně hrozná

Jestli se zmátoří a macechu pozná
Pomozte někdo mě ubohé tulačce,

Vypravěč:         
Žebrala, prosila macecha přesladce
Karkulka svou ztrátou paměti zmatena
Vyšla před chaloupku rudá a zpocená

Karkulka:
Za chvíli chlapi mí vrátí se ze směny
Já chci jim připravit kuřátka smažený.

Macecha:
Já vyšla si na trh do blízkého města,
Však do hloubi lesa mě zavedla cesta.
Tisíce pěšinek sotva kdo zná je,
Můžeš mi nabídnout hrneček čaje?

Karkulka:
Počkejte, osobo, maličkou chvíli,
Doufám, že čaj máme, nechci se zmýlit.

Vypravěč:
Karkulka hledala čajové lístky,
Prohlídla chlapíkům i jejich misky.

Karkulka:
Kde je čaj? To bude nemilý trapas

Vypravěč:
V rozpacích strčila si ruce za pas

Najednou nahmátla v plátýnku bylinky

Co dostala na cestu od nevlastní mátinky.

Karkulka:
Kde jsem jen sebrala byliny sušené

Voňavé, pro chutný čaj jako stvořené
Jen chvilku strpení, už voda se vaří,
Sušené bylinky za okamžik spařím.

Vypravěč:
Karkulka zalila bělounký hrníček
Pokrytý střídavě řadami srdíček
Maceše zanesla z rostlinek vývar,
Na stromě Ohnivák zlatavě zpíval.

Macecha:          
Za tvou laskavost ti tisíckrát díky,
Odměnou dala bych zlatavé fíky,
Však zásilka z Havaje nabrala zpoždění
Mám tady  v košíku jen jabka červený.
Tajemství krásného jablíčka spočívá,
Že za ním nestojí umělá hnojiva
Neboj se panenko a s chutí kousni si,
V jabku jsem schovala gram jedu na krysy

Karkulka:          
Co jsi to říkala, tulačko stará ?

Macecha:          
Že tahle chaloupka zdá se mi malá

Karkulka:          
Vážená paní, s tím souhlasím ráda
Nemáte tušení, jak bolí mě záda.

Macecha:          
Kousni si jablíčka, to překvapí tě,

Bude ti mnohem líp, uvidíš, dítě.

Karkulka:          
Vy jste tak hodná, že nemám teď slova

Doufám, že někdy se potkáme znova

Vypravěč:         
Jen dívka zoubky do jablka zatla,

Zvrátila oči a do prachu padla

Macecha zařvala hurónským smíchem

Řehot se roznesl  okolním tichem

Pak s chutí se napila horkého čajíku

Ve tváři zmodrala a zhebla ve mžiku.

Ticho tu znělo a za krátkou chvíli

Vrací se chlapíci maličtí z pily

Sotva dvě mrtvoly před chatičkou zřeli

Údivné výkřiky okolím zněly.

1.trpaslík:         
Co se to děje? O co tady běží?
Pročpak dvě osoby na dvorku leží?

2.trpaslík:         
Ne! To je Sněhurka! Je ve tváři bledá

Není jí špatně? Proč vzbudit se nedá?

3.trpaslík:
Ona už nedýchá, jen se tu válí

Zřejmě jí zaskočil kus jabka malý.

4.trpaslík:
Nám maminka říkala: „Nesmíte srkat,

strkat se navzájem, při jídle hltat.

5.trpaslík:
To jí její maminka říkala stěží,
proto tu bez dechu jak pytel leží.

6.trpaslík:         
Lidičky, připravte pohřební káru

7.trpaslík:
Já běžím poprosit hrobaře Máru.

8.trpaslík:
Teď nikam  neběhej, počkej tu chvíli

pro Máru pošleme rumový víly

3.trpaslík:
Ty něco vyřídí? To těžko se zdaří,
najdou–li cestou rum, pěkně se spaří.
K Márovi nedojdou a až budou se vracet
Hulákat budou a do mechu zvracet.

2.trpaslík: 
Nechci se vměšovat do vaší debaty,

každý z nás může snad chopit se lopaty

4.trpaslík:
Copak jsme kopáči? Snad amok tě popad?

Teď přišel jsem z pily a jámy mám kopat?

1.trpaslík:         
A co ta babice? Co ta tady dělá

8.trpaslík:
Asi je  zkažená, je zelená celá.

7.trpaslík:
To ona sejmula tu naší žabku

Smrt nejspíš jí podala v červeným jabku.

6.trpaslík:
Neplač, ty hlupáčku, utři si slzy,

Sněhurka další k nám zabloudí brzy

5.trpaslík:
No tak už přestaň, dost bylo slziček.

2.trpaslík:
Ta bába mi rozbila můj milý hrníček.

8.trpaslík:
Trochu mi vadí, že je studená celá,
vždyť účet za nocleh zaplatit měla
Copak jsme charita? Červený kříž?
Když se tu vyspinkáš, tak zaplatíš?

7.trpaslík:         
I když vím, že se to nesluší jaksi,

myslím, že musíme probrat jim kapsy

6.trpaslík:
Tahle má mobil a tři zlatý zuby,

přineste kleště, já vyrvu je z huby.

3.trpaslík:
Sněhurka v kapse má tři stovky k tomu

5.trpaslík:
Koupíme chlast, žal zapít jdem domů.

4.trpaslík:
Nechte už ty dvě být, nebuďme hyeny,

Víte, co? Ještě jim sundejte prsteny.

2.trpaslík:
Nechte těch žvástů, pojďte s ní hnout

slunce na mrtvolu začíná žhnout

1.trpaslík:         
Pojďte mi pomoc, já nemám už sílu

nechci si zbytečně udělat kýlu.

4.trpaslík:
Tak stouhle nepohnem, jak těžká je netuší
počkáme týdnů pár, až slunce ji vysuší

Vypravěč:
V jásotu hlasitě zaznělo náhle
Vrčení motorky motoru táhlé

K chaloupce Karkulčin kamarád vpadl

Když spatřil mrtvolku na kolena padl

Mladík:
Tak přece tě dostala chudinko moje,
Já na modré rty přiložím rudé rty svoje

6.trpaslík:
Lidičky koukejte, ona snad ožila,

do šedých tvářiček barva se vrátila                              

Mladík:              
To není kouzlo, to nikdy bych neřek,
já k snídani namazal na topinku česnek

A zřejmě ty česneku voňavé výpary

Mé milé Karkulce chuť k životu dodaly

Karkulka:
Jau, jak jsem upadla,  já hlavu si zranila,
Má paměť naštěstí už se mi vrátila
Macecha tak dlouho s osudem hrála
Až vlastního čaje se obětí stala                     

Mladík:              
Karkulko, vstaň a opraš si záda

Karkulka:
Já tě mám, Petříčku, hrozně moc ráda

Mladík:
Konečně zrušilas svou věčnou klatbu

Já moje lásko ti nabízím svatbu.

Karkulka:          
No to je báječný, já si tě beru

Toužím ti porodit maličkou dceru

Mladík:              
Co stvrdit sňatek náš hubičkou?    

Karkulka:
Jen co si vyřídím jednu věc maličkou
Pojď sem a vrať mi moje tři stovky
Nebo ti člověčě natrhnu krovky.

3.trpaslík:
Já se ti omlouvám, mrtvá si byla

pod zemí prachy bys už neužila.

Karkulka:
Dobrá jsme srovnáni, v tom není sporu

Na mojí svatbě si připijem spolu.

Vypravěč:
Oba dva šťastně si životem kráčí
Karkulka povila Karkulku mladší
A tímto rozhoupám obrovský zvonec
Vyhlásím příběhu tohoto konec…

KONEC