KARKULKA
Josef Berka
IV.
U macechy v domě
Vypravěč:
Příšerný rachot se rozlehl na dvorku,
Pod okny neznámý zastavil motorku
Příšerný rachot se rozlehl na dvorku,
Pod okny neznámý zastavil motorku
Macecha:
Copak chceš, mládenče, hledáš snad mě?
Mladík:
Nemyslím, že bych byl na tom tak zle
Macecha:
Jsem ještě mladá a mám pevné tělo
Mladík:
To jako výborná pohádka znělo
Macecha:
Chlapečku, zdá se, že tuze jsi drzý
Mladík:
Promiňte, stařenko, fakt mě to mrzí
Macecha:
Že ty jsi přítel mý nevlastní dcery!?
Mladík:
Nejste vy Sibyla? Váš odhad je skvělý!
Nejste vy Sibyla? Váš odhad je skvělý!
Macecha:
Ta teď není doma, šla k babičce, pacholku,
Mám dost tvých urážek, kliď se mi ze dvorku.
Mladík:
Díky vám, madame, za tohle setkání,
Byla jste příjemná, jak v kříži loupání
Vrah:
Tady tvůj kamarád, co čest svoji ztratí
Chci
se jen zeptat, zda plán pořád platí
Macecha:
Spolu jsme seděli ve stejném lochu
Měl bys mi konečně věřit snad trochu.
Karkulku k babičce jsem s košíkem poslala
Smrtící čaj jako prémii dostala.
Až připraví stařeně léčivou kúru,
Bábiny dušička poletí vzhůru.
Karkulka podědí chalupu celou,
Vidím svou budoucnost jasnou a skvělou
Než domů se vrátí, jak smutná to náhoda,
Té milé holčičce stane se nehoda.
Konečně ta holka přestane prudit,
Být hodnou macechou mě začíná nudit.
Pojistka, dědictví, spadnou mi do klína,
To bude veselá pohřební hostina.
Teď přestanem kecat a ty hejbni kostrou,
Připrav si na holku mačetu ostrou.
Do lesa vydej se, za strom se skryj
Do zálohy připrav si dřevěný kyj.
Že nemáš se splést to nestojí za zmínku,
Já chytře jí vnutila červenou sukýnku.
Vrah:
A co když z vězení vrátí se Pepice,
Nebude ona po Karkulce dědicem?
Macecha:
Před měsícem přišla od právníka zpráva
Soud na mě převedl veškerá práva.
Vrah:
Tak já tedy končím a mačetu beru,
Na holku počíhám ve večerním šeru.
Zbyde ti na ní jen mlhavá vzpomínka,
Pojistka, konto a červená sukýnka.
Macecha:
Kdyby to nevyšlo a něco jsi podrobil,
Domů mi nevolej, brnkni mi na mobil.
V.
U Karkulčiny babičky
ve světnici.
Ježibaba:
Chalupa z perníku, to ti byl nápad
Chalupa z perníku, to ti byl nápad
Dírama
ve střeše začíná kapat.
Děti
jsou příšerný, ohledy neberou
Tuhle nám usekli kus plotu sekerou.
Chtěla bych luxusní příbytek z plechu
Než nám ti holomci sežerou střechu.
Dědek je hluchej a já blbě vidím
O dalším problému mluvit se stydím.
Tuhle nám usekli kus plotu sekerou.
Chtěla bych luxusní příbytek z plechu
Než nám ti holomci sežerou střechu.
Dědek je hluchej a já blbě vidím
O dalším problému mluvit se stydím.
Babička:
Zdá se mi, že vám to v sexu moc neklape,
Děda
se odsunul na svoje kanape?
Náš
problém jiný je, my máme cukrovku.
Šla
jsem za Vševědem, že poradí snad.
Však s milým Vševědem stal se děsný zvrat.
Matka nám řekla, že má z něj už nervózu,
Vševěd prý od září má silnou sklerózu.
Však s milým Vševědem stal se děsný zvrat.
Matka nám řekla, že má z něj už nervózu,
Vševěd prý od září má silnou sklerózu.
Babička:
Tohle mě nebaví, čas k večeru spěje
Chtěla
bych ulehnout teď do postele
Nezlob
se kámoško, že ženu tě z domu,
Dostávám
migrénu a loupání k tomu.
Ježibaba:
Však já se nezlobím, dobře to chápu,
Musím
jít prověřit milýho tátu,
Jestli
zas zmateně nechodí po lese,
A
špatně oblečen ze zimy třese se
Babička:
Tak ahoj a časem navštiv mě zas,
Určitě na tebe najdu si čas
Vypravěč:
Sotva se za babou zaklaply dveře
Babička
na lože rychle se béře.
Nestačí
však ani zavřít své oči,
Obrovský
šedý vlk do pokoje skočil
Vlk:
Ty se mě nemusíš zbytečně bát
Jenom
mou večeří máš se teď stát
Budeš
jen předkrm trošičku tuhý,
Za
chvíli dorazí i můj chod druhý.
Vypravěč:
Jen tohle vyslovil, na postel hupnul,
Babičku
jak zralou malinu slupnul
Mlsně
se olíz a pohladil břicho
Vlk:
A to ti povídám, budeš tam ticho!
Vypravěč:
Pak si vlk natáhl babičky košili,
brýle,
pod peřinu zalezl za chvíli.
Jen
chvilka utekla od vlkovy večeře
Když
někdo zaklepal zlehounka na dveře.
Vlk:
Kdo mě to ruší, já usnula málem
Jsi-li člověk dobrý vejdi jen dále
Karkulka:
Babičko, to jsem já Karkulka červená,
Víš,
co má návštěva u tebe znamená?
Vlk:
No to je paráda, já jsem tak ráda,
To víš, že korunky pro tebe střádám.
Vlk:
Děvenko, krutý čas na kráse nikomu nepřidá
Laserem lze omladit, aspoň tak se to povídá
Karkulka:
Promiň mi, babičko, když mě to nedá
Přijdeš mi poněkud chlupatá, šedá.
Vlk:
To jsem si koupila takový bonbony,
po nich mi poněkud blázní mi hormony.
Jak řekli mi lékaři na centru zdraví,
Za několik týdnů se to samo spraví
Nestůj
tak daleko, pojď ke mně od dveří
Já
chuť jsem dostala na masitou večeři
Karkulka:
Nerada babičko zklamu tě u ďasa
Nesu
ti rajskou, jenomže bez masa.
Vlk:
Nevadí, drahoušku, jen přistup blíže
Chci
tě jen políbit, ty dobře víš, že
Mám
tě tak ráda, jak svou vlastní dceru
Jen
pro tebe svůj důchod de facto beru.
Karkulka:
Macecha s košíkem mě za tebou poslala,
Že
prý jsi infekční žloutenku dostala
Nejsem
si moc jistá, zda ráda risknu to
Když k tobě se přivinu, tak taky chytnu to.
Když k tobě se přivinu, tak taky chytnu to.
Vlk:
Karkulko, neboj se, stala se chybka
Matka
se mýlila, jsem zdravá jak rybka
Karkulka:
Má milá babičko, tak to jsem ráda
Měla
jsem sto chutí ti ukázat záda
Babička:
Karkulko, pomoz mi,
Vypravěč:
Z vlka se ozvalo
Babička:
Tohleto zvíře mě před chvílí sežralo
Karkulka:
Ty potvoro proradná, tohle nám splatíš,
babičku
za chvíli rozhodně zvrátíš.
Vypravěč:
Vlk se jen zašklebil, vycenil zuby,
Příšerný
puch se mu vyvalil z huby.
Karkulka
nejdříve trochu se lekla,
Pak
hranou dlaně ho do krku sekla.
Karkulka:
Vážení diváci, co na mě koukáte?
Já
jako malá se učila karate.
Vypravěč:
Vlk jenom heknul a z postele vypad
Na
první pohled pro hrobaře případ.
Karkulka
chňapla po ostrém noži
Do
jeho břicha se ostří už noří.
Karkulka:
No co je babi, tak pojďte už ven
Vlka
se nebojte, sní věčný sen.
Babička:
Díky ti holčino, jsi moje spása
Díky ti holčino, jsi moje spása
Dáme
si panáka, budeme jásat.
Karkulka:
Promiňte, babičko, ale musím se vrátit
Potmě
by někdo moh v lese mě zmlátit
Babička:
Pravdu máš, to je fakt, pospěš si domů,
Vezmi
si pár stovek na cestu k tomu.
Karkulka:
To ráda beru a děkuju moc,
Pádím
a přeju ti báječnou noc.
Vypravěč:
Babička hnojila zahrádku jedy
Nelze se ničemu diviti tedy
Když Karkulka chtěla si urvati růži
Že toxickým trnem si propíchla kůži
V mozku to skříplo a neměla tušení,
Že v hlavě jí nastalo paměti zatmění.
Zmateně zkoumala zraněnou ruku,
Náhle se rozběhla a byla pryč v cuku
Chodila sem a tam nemaje směru
Začlo to nahnutě vypadat věru.
Karkulka:
Kam se jen poděju, tma na mě padá
Bídně tu zahynu, i když jsem mladá.
Ale co vidím tu? To smysly mě šálí?
Zdá se, že našla jsem domeček malý...
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ
Žádné komentáře:
Okomentovat