Knížka na první pohled vypadá velmi příjemně, upoutá decentním grafickým zpracováním. Nenašel jsem prostě nic, co bych vytknul (snad kromě kvality papíru). Při prvním začtení mi chvilku trvalo zvyknout si na styl psaní. Kniha je psána formou deníkových zápisů jednotlivých členů rodiny.
Matka Mo, psycholožka, žena středního věku pomalu vstupující do menopauzy, se velmi otevřeně svěřuje se svými životními peripetiemi a pocity ze svého okolí. Tak trochu ovlivněna svým povoláním komentuje své potomstvo.
Dcera Dora řeší vstup mezi osmnáctileté, rozchod s přítelem, vztah k matce a používá tomu odpovídající jazyk. Ve svých zápiscích vyjadřuje celkem jasnou nenávist k matce, ale za tím vším je cítit, že je to póza dospívající dívky, která se vymezuje vůči celému světu.
Peter je šestnáctiletý mladík, který si nechává říkat Oscar. Jeho idolem je ze zcela zřejmého důvodu Oscar Wilde. Peter, tedy Oscar, má svůj vlastní názor na módu a eleganci a právě prožívá velkou čtyřprocentní lásku.
Během střídání zápisků jednotlivých členů rodiny se postupně odhalují příběhy, které dotyčné spojují. Velmi vtipný je kontrast mezi vnímáním jednotlivých událostí každým z nich.
Nakonec se i zdánlivě nesouvisející příběhy jendotlivých účastníků propojí do velkého finále, které je možná trochu pohádkové a přehnané, ale vlastně je to dobře.
Rozhodně jde o velmi příjemnou a odpočinkovou literaturu, kterou bych se nebál doporučit nikomu se smyslem pro humor :-).
Žádné komentáře:
Okomentovat