neděle 26. dubna 2009

Rabování - Studio Rubín

Již podruhé jsme vyrazili na večer originálních hudebních výstupů do Rubínu na malostranském náměstí. Průvodním slovem opět dobře pobavila Ester Kočičková. Na podiu se vystřídali umělci více i méně známí… Lela Geislerová (jedna ze sester Geislerových), Petra Nesvačilová (vyhrála anketu o nejfalešnější zpěv – prohrála s Lelou, ale myslím, že jen o prsa), Lubomír Nohavica (co má knír a hraje na klavír), Tereza Černochová (zapěla velmi profesionálně), Marta Marinová (alias Marta Přístav, která lákala muže k zakotvení), Jakubova židle (Jakub Prachař a spol.), Anna Polívková (s elegantním přednesem), Mario Boa (boa nechal doma), dorazil i Jiří Macháček (odvážně improvizující jako vždy), Vojta Dyk (kdo umí, ten umí, hurá! :-D ), Jan Maxián (klavírní mág, nadaboval Frodo Pytlíka), a další uskupení (brněnská herečka Eva s hlasovým smyčkátorem a dámské smyčcové duo) , u kterých jsem bohužel nezachytil jména. Byl to velmi pohodový večer a nebýt toho, že tam bylo kuřáků, že by vzduch dal krájet, byl bez chybičky.

středa 22. dubna 2009

Černá orchidej - koncert Ester Kočičkové a Lubomíra Nohavici (Zach's Pub)

Velmi povedený pohodový a veselý večer. Ester opět perlila, dala k dobrému novou píseň o Ivetě B., dokonce se mi i podepsala na CDčko :-) Mám radost :-D

čtvrtek 15. ledna 2009

Austrálie - Cinemacity

Romantické drama roztažené do neuvěřitelné délky. Vizuálně paráda, dějově trochu překombinované a zbytečně prodlužované.

pondělí 24. listopadu 2008

Oni

Horror, ve kterém "elfka" Liv Tyler odmítne (asi) nabídku sňatku. Okopačkovaný přítel s ní musí strávit noc v domě jeho dávného přítele. Hutná atmosféra odmítnutí a rozpaků je narušena ještě hutnějším terrorem neznámých útočníků, kteří se plíží kolem domu a děsí diváky i Liv. Příběh je proložen několika "lekačkami" - já se leknul vždycky dvakrát, jednou, když něco leklo z plátna a podruhé, když slečna sedící hned za mnou měla tendenci prokopnout opěradlo mé sedačky :-D A tak mezi okvětní lístky růží přibydou postupem času krvavé skvrny. Občas se objevují nelogičnosti, ale budiž, je to lekačka, ne psychologické drama. Divák očekávající něco hlubšího se snaží vymyslet důvod, proč se těm lidem na plátně děje to, co se jim děje, bohužel marně. Nakonec zjistí, že to žádný důvod nemá, není žádný smysl v tom, proč se tři maniaci (zřejmě rodina) rozhodli náhodně pobít právě tyhle dva v právě tomhle domě. Prostě vyvražďovačka bez motivace... Chcete-li se párkrát leknout, jděte na to, čekáte-li příběh s hlavou a patou, zůstaňte doma.