O ošklivé princezněJosef Berka
U perníkové chaloupky.
(Jeníček s Mařenkou
přicházejí k perníkové chaloupce)
Mařenka:
Jeníčku, podívej, to je fakt záhada,
Chaloupka z perníku,
z perníku zahrada.
Dědek nám nekecal, našli jsme nirvanu,
Nemohu odolat sladkému průvanu.
(ulupuje
perník a chystá se do něj zahryznout)
Jeníček:
(varovně)
Mařenko, nekousej do toho perníku
Mohla bys podlehnout rychlému zániku
Nevíš, jak dlouho tu sladkosti leží,
Nikdo je nechutná, záruka běží.
(zpoza chaloupky vylézá
Ježibaba)
Ježibaba:
Pacholci, holomci, táhněte o dům dál!
Jeníček+Mařenka:
Babičko, povězte, kdo vám dům ohlodal?
Ježibaba:
Vy mi to povězte, vy se tu couráte!
Copak už v postýlkách dávno být
nemáte?
Jeníček:
Je teprv poledne, nejste vy zmatená?
Proč vaše chatrč je z perníku
stavěná?
Ježibaba:
Vy mladí nemáte o ničem ponětí,
Já vám to vysvětlím a to hned vzápětí!
Pojďte jen posedět, přinesu bumbání
Do něj vám rozpustím pilulky na spaní.
(Jeníček
a Mařenka si sedají ke stolu)
Mařenka:
Hledáme tatínka, ztratil se v lese,
Ježibaba:
pití je hotové, už se to nese…
(přináší
dva hrníčky a staví je před děti)
Tatínka hledáte? No to je smutné,
Věřte mi, pospíchat není teď nutné.
Pěkně se napijte, já musím přiložit,
V kotli chci k obědu vařící
vodu mít.
(pomalu
se šourá k chalupě)
Mařenka:
Držíte dietu? Snad nejste nemocná?
Ježibaba:
(pro
sebe, zlověstně)
Ve vodě uvařím dvě děcka bezmocná.
(otočí
se k Mařence)
Děvenko, neboj se, vodu si vařím
(zase
pro sebe, zase zlověstně)
A v ní dvě telátka ve mžiku
spařím.
Jeníček:
Tohle si popletla madame vážená,
Na nás si nesmlsne, jsme dítka
zkažená.
Ježibaba:
(motá
se kolem chaloupky, huhlá si pro sebe)
Trochu je omámím, zavřu je do klece,
Perníčkem vykrmím, šup s nima do
pece.
Z Mařenky zadní a z Jeníčka
plecko,
Ještě že mrazák mám, zpracuju všecko.
Mařenka:
Babičko, my už vás musíme opustit,
Poledne odbilo, chceme už domů jít.
Ježibaba:
Kam byste chodily, doma jste stejně
hned.
Víte co? Zůstaňte raději na oběd.
Jeníček:
(k
Mařence, potichu)
Tohleto pozvání nepřišlo dvakrát vhod,
Spíše než pozvaní, budeme hlavní chod.
Mařenka:
Jendo, jseš
normální? Co tě to napadá?
Jeníček:
Tahleta stařena
divná mi připadá
Mařenka:
Vždyť je jak milius,
lichotky trousí,
Jeníček:
Tak proč si pod
oknem sekáček brousí?
Mařenka:
Naši by měli ti
zakázat horory
vidíš pak
v babičkách vraždící potvory.
Jeníček:
Vzpomeň si na
zprávy, tam pravdy jsou ryzí,
v tomhletom
lese prý dost dětí mizí.
Mařenka:
(k
Jeníčkovi, trošku vyděšeně)
Ach to ne, pravdu máš, husí mám kůži,
musíš nás zachránit, dech se mi úží.
Přemejšlej, přemejšlej, musíš se
snažit,
Jinak se v oleji budeme smažit,
Zkus něco vymyslet, nejlépe hlavičkou
Nebo nás lidožrout zaklopí pokličkou.
Jeníček:
(K
Mařence)
Musíme na ní jít pomalu, přesladce,
Lehce ji zničíme jako v té
pohádce.
Mařenka:
(lichotivě
k Ježibabě, která přichází)
Vy ale na svůj věk záříte zdravě,
Jak byste osmnáct slavila právě.
Ježibaba:
(polichoceně)
Ó, to je nesmysl, já už mám křížků
pár,
Jeníček:
(zlověstně,
potichu)
Už brzo okusíš kremační pece žár
Ježibaba:
Co jsi to povídal slaďoučký hochu?
Moc dobře neslyším, pojď jen blíž
trochu.
Mařenka:
Jeníček kafíčko od vás si chválí,
Ježibaba:
Ať si ho promíchá nebo se spálí.
Jeníček:
(pod
vousy)
To já se nespálím, neboj se nic,
To tobě za chvilku bude fakt hic
Mařenka:
(nakvašeně)
Jeníčku, můžu ti maličko poradit?
Radši už chvíli mlč, chceš nás snad
prozradit?
Ježibaba:
(nejistě)
Kuřátka, kůzlátka, copak si špitáte?
Snad před svou tetinkou tajnosti
nemáte?
Mařenka:
(tiše
k Jeníčkovi)
Jendo, tu nádheru jen těžko přemůžem,
Sami dva prostě to dokázat nemůžem.
Jeníček:
(tiše
k Mařence)
Zjevně máš pravdu, tuze je těžká,
Na každý pád ale oběd svůj zmešká.
Ježibaba:
(podezřívavě)
Děťátka milená,copak to řešíte?
Špitat je neslušné, copak to nevíte?
Jeníček:
Mařenka chtěla se na něco zeptat,
Je jí to trapné však, nechce vás
deptat.
Ježibaba:
Nestyď se, děvenko, zeptej se na co
chceš,
(pro
sebe)
Na co chci odpovím, pravdu a nebo lež.
Mařenka:
Možná vám dotaz můj připadne mentální,
Vy asi moc nedáte na péči dentální?
Jeníček:
Příčina špatného dechu prý pramení,
Že máte na zubech vrstvičku kamení.
Ježibaba:
(udivěně)
Čímpak se utvoří tyhlety povlaky?
Vždyť já čtu důkladně reklamní letáky.
Vodu moc nepiju, a když, tak měkčenou,
Mám z toho mysl teď poněkud
zmatenou.
Kdopak mi poradí, koho se doptam,
Vždyť ráno co ráno si Calgonem
kloktam?
Jeníček:
Vodu když užívat, jedině k mytí,
Místo ní pivečko, vínečko k pití.
Ježibaba:
(rozzlobeně)
No, to jsou ty reklamy, jak já bych
dopadla?
Kdyby se protéza zubní mi rozpadla!!!
Mařenka:
Až my vám pomůžem, pak můžete cenit,
Jó, zubní kámen, to je holt prevít!
Ježibaba:
(nejistě)
Víte, já nevím, a co by to stálo?
Jsem žena chudobná, peněz mám málo.
Jeníček:
Tyhlety starosti trápí vás nadarmo,
My vám to voklepem úplně zadarmo.
Půjčte mi na chvilku ta vaše kusadla,
(Ježibaba
je opatrně vyndavá a podává Jendovi, ten je schválně upustí na lavičku vedle
Mařenky)
Stala se nehoda, ta věc mi upadla.
(Mařenka
si na ně schválně sedá, ozývá se křupnutí)
Ježibaba:
Ty jedno nemehlo, čo jši to plovedla?
Mařenka:
Já jsem je babičko nechtěně rozsedla.
Ježibaba:
(šermuje
rozezleně pěstí)
Já bych vám oběma dala hned pěští…
Jeníček:
(karikuje
ji)
Štšepy vám, babičko, pšinešou štěští.
Ježibaba:
Ty jeden halante, pomštím še, to ši
piš.
Jeníček:
(oba
se dají na útěk, Jeníček se otáčí)
Zůstane u slibu, nás, babo nechytíš.
Ježibaba:
Na to še podívám, ještli váš chytnu,
Jen čo váš doštanu, z kůže váš
švlíknu.
(běží
za nimi, všichni mizí ze scény)
V lese, na lesní pěšině.
(kolem Stařečka probíhají
Jeníček a Mařenka, přibíhá zchvácená Ježibaba)
Stařeček:
Sestřičko milená, copak ti provedli?
Ježibaba:
Pšedštav ši, že mi mou plotéžu
rožšedli.
Stařeček:
(směje
se)
Ty jsi jim nalítla? Co se to stalo?
Stářím už mozkových buněk máš málo.
Ježibaba:
No, tak mě doběhli,někdy se stane,
Zastlč si za klobouk své žeči plané.
Ladši bys pomoct měl ty hady chytit,
Nebo šnad lešem mám šama se žítit?
Stařeček:
Moc se tu nezdržuj, zmizí ti brzy,
Pomoci nemůžu, moc mě to mrzí.
Ježibaba:
(dopáleně)
To jšem ši myšlela, že jšem še ptala,
Dík tobě těm žmetkům náškok jsem dala!
(odbíhá
stejným směrem jako předtím děti)
Žádné komentáře:
Okomentovat